Názvy jednotlivých zubů: Vše, co jste kdy chtěli vědět

Každý z nás má v ústech 32 zubů - ale kolik z nich umíte správně pojmenovat? Nejde jen o to, jak se to říká v odborné literatuře. Chápat, jaký zub k čemu slouží, vám pomůže lépe rozumět lékaři, lépe pečovat o své zuby a vůbec si lépe uvědomit, co se vám v ústech děje. Tady je přehled všech typů zubů, co je kde, k čemu slouží a proč to vůbec má význam.

Co je to zubní řada a jak je uspořádaná?

Zuby v ústech nejsou náhodně rozmístěné. Každý má svou přesnou pozici, funkci a název. Celá řada se dělí na čtyři části: horní levá, horní pravá, dolní levá a dolní pravá. V každé části najdete stejný počet zubů - 8. To znamená, že v ústech máte celkem 4 řady po 8 zubech.

Zuby se dělí podle typu a funkce na čtyři hlavní skupiny: řezáky, kličky, předkořenky a kořenky. Každý typ má jiný tvar, jinou funkci a jiné místo v ústech. A to vše je důležité nejen pro lékaře, ale i pro vás - když víte, co je co, víte, co se stane, když vám některý zub bolestí nebo spadne.

Řezáky - první zuby, které vidíte

Řezáky jsou ty, které vidíte, když se usmějete. Jsou to ty nejpřednější zuby, které slouží k seříznutí potravy. V horní čelisti máte dva střední řezáky a dva vedlejší řezáky - to je celkem čtyři. Stejně to platí pro dolní čelist. Celkem máte tedy osm řezáků.

Střední řezáky jsou ty největší a nejvýraznější. Slouží k tomu, abyste při kousnutí rozdělili jablko nebo kousek chleba na menší kousky. Vedlejší řezáky jsou trochu menší, ale stejně důležité. Mají ostrý hranatý okraj, který pomáhá při řezání. Když vám některý z nich spadne, hned to poznáte - ztrácíte nejen vzhled, ale i funkci při jídlu.

Kličky - zuby pro přerývání

Po řezáky následují kličky. Jsou to ty, co mají ostrý špičatý tvar - jako by byly navržené k přerývání. V každé části čelisti máte dvě kličky - jednu z každé strany od řezáků. Celkem máte tedy osm kliček.

Jsou to nejsilnější zuby v ústech, které slouží k přerývání a roztrhávání potravy. Když jíte maso nebo syrový zelí, právě kličky dělají většinu práce. Mají jednu hlavní kořenovou část, která je dlouhá a pevně uložená v čelisti. Když se klička poškodí, může to vést k bolesti, protože její kořen je velmi blízko nervů.

Předkořenky - přechod mezi kličkami a kořenkami

Předkořenky jsou ty, které mnoho lidí přehlíží. Jsou mezi kličkami a kořenkami a slouží jako přechod. V horní čelisti máte dva předkořenky, ve dolní čelisti také dva - celkem tedy osm.

Mají trochu jiný tvar než kličky - nejsou tak ostré, ale nejsou ani ploché jako kořenky. Slouží k drtění potravy předtím, než ji předáte kořenkám. Jsou často zanedbávané, ale při zubních problémech mohou být první, které začnou bolet. Například když máte zubní kámen nebo zánět dásní, předkořenky jsou často první, kde se to projeví.

Kořenky - zuby pro drcení

Kořenky jsou ty největší zuby v ústech. Mají širokou, plochou vrchní část, která slouží k drcení a mletí potravy. V každé části čelisti máte tři kořenky - to je celkem dvanáct kořenků.

První kořenka je ta nejmenší z těch tří, druhá je větší a třetí - tzv. osminka - je ta největší. Osminka se často označuje jako „moudrostní zub“, protože se obvykle objevuje ve věku 17-25 let. V mnoha případech je třeba ji vytrhnout, protože nemá dost místa a může způsobit bolest, zánět nebo vychýlení ostatních zubů.

Kořenky mají více kořenů než ostatní zuby - některé mají tři nebo dokonce čtyři. To znamená, že když se poškodí, je léčba složitější. Zvlášť pokud dojde k infekci, může se šířit hluboko do čelisti.

Mléčné zuby vs. trvalé zuby - jak se to mění?

Děti začínají mít zuby kolem šesti měsíců. První jsou obvykle střední řezáky. Celkem má dítě 20 mléčných zubů - to je méně než dospělí, protože čelist je ještě malá.

Mléčné zuby mají stejné názvy jako trvalé, ale jsou menší, mají tenčí sklovinku a kratší kořeny. Když dítě vstoupí do věku 6-7 let, začínají se měnit. První zuby, které spadnou, jsou obvykle střední řezáky. Postupně se vymění všechny - až do věku 12-13 let.

Trvalé zuby jsou větší, pevnější a mají hlubší kořeny. Mléčné zuby slouží jako „přípravný systém“ pro trvalé. Když se mléčný zub ztratí příliš brzy, může to vést k tomu, že trvalý zub nebude mít místo a bude růst šikmo. To je důvod, proč je důležité pečovat i o mléčné zuby - nejsou jen „dočasné“.

Proč je důležité znát názvy zubů?

Když jste u zubaře a řeknete: „Bolest mám vpravo dole, tam, kde je ten velký zub za kličkou“, může lékař pochopit, že jde o první kořenku. Ale když řeknete: „Máme tam ten zub, který se mi nějak nechce“, může to trvat déle, než ho najde.

Znát názvy zubů vám pomůže:

• lepe komunikovat se zubařem - nebudete muset ukazovat prstem
• rozumět diagnózám - když vám řeknou, že máte karies na první kořence, víte, o který zub jde
• poznat, kde se problém nachází - když vám bolí zub, můžete si ho zkusit lokalizovat
• pozorovat změny - když vám některý zub začne vychýlit, víte, který to je

Také když si čtete článek o zubních implantacích nebo ortodontii, budete vědět, o jaké zuby jde. Nejde jen o slovíčka - jde o to, abyste lépe rozuměli svému tělu.

Co je osminka a proč je tak často problém?

Osminka je poslední kořenka, která se objeví. Někdo ji má, někdo ne. Někdo ji má všech čtyři, někdo žádnou. Je to zub, který se často nechce vyrůst, nebo vyrůstá šikmo, nebo způsobuje bolest.

Je to tak, protože čelist u dospělých už není tak velká, aby se tam vešly další zuby. Když osminka nevyrůstá správně, může tlačit na sousední zuby, způsobit zánět dásní nebo způsobit bolest hlavy. V mnoha případech je léčba jednoduchá - vytrhnutí. Ale někdy je potřeba rentgen, aby lékař viděl, jak je osminka v čelisti uložená.

Ne každá osminka musí být vytržena. Pokud vyrůstá přímo, nemá zánět a neovlivňuje ostatní zuby, může zůstat. Ale každých pět let je dobré udělat kontrolní rentgen, aby se vědělo, co se děje.

Co dělat, když vám zub spadne?

Když vám spadne zub, je to vždycky vážný problém. Ale ne vždycky to znamená, že je to konec. Když vám spadne mléčný zub, je to normální - ale když vám spadne trvalý zub, musíte okamžitě zavolat zubaři.

Pro trvalý zub platí jednoduché pravidlo: pokud ho stihnete uložit do mléka nebo do solného roztoku a dorazíte k zubaři do 30 minut, je šance, že ho znovu připevní. Pokud zub uschne nebo se znečistí, šance klesá. Neukládejte ho do vody - to škodí sklovince. Neukládejte ho do papírového kapesníku - ztratíte ho.

U mléčných zubů je situace jiná. Pokud vám dítě spadne zub předčasně, je třeba zkontrolovat, zda se nevyskytuje infekce nebo zda se nezdržuje růst trvalého zubu. V takovém případě může být potřeba ortodontický zásah.

Je možné poznat zub jen podle tvaru?

Ano. Když si prohlédnete zubní řadu, můžete zub identifikovat jen podle tvaru:

• Řezák: plochý, ostrý hranatý okraj - jako nožík
• Klička: špičatý, jedna hlavní špička - jako hrot
• Předkořenka: mírně vypuklá, dvě špičky - jako malý hřebík
• Kořenka: široká, plochá, více špiček - jako kámen na mletí

Když si toto zapamatujete, můžete si při zubním zákroku představit, co se děje. Když vám lékař říká, že „čistí kořenky“, víte, že pracuje na těch nejzadnějších zubech. Když říká „odstraníme kličku“, víte, že jde o ten zub, který se používá k roztrhávání.

Závěr: Vědomí zubů je síla

Zuby nejsou jen „něco, co máme v ústech“. Každý z nich má svou roli, svůj název a svůj význam. Když víte, co je co, můžete lépe pečovat o své zuby, lépe komunikovat s lékařem a lépe rozumět, co se vám děje.

Nezapomeňte: pravidelná kontrola, čištění a pozorování změn jsou klíč. A když vás někdo zeptá, jak se jmenuje ten zub, který vám bolí - už budete vědět odpověď.